aneb moje chabé literární pokusy.

Chci se stydět za svého prezidenta?

19. 1. 2018 18:13

Před 4 lety jsem náhodou zahlédl nadpis jednoho článku v novinách, který mě natolik inspiroval, že jsem napsal svůj nejčtenější (ke dni uveřejnění tohoto článku) příspěvek na blog Stydím se za svého prezidenta?

Minulé prezidentské volby byly několik měsíců před mými 18. narozeninami, takže jsem ještě volit nemohl, ale dobře si vzpomínám, že jsem tenkrát (hlavně ze srandy) chtěl za prezidenta pana Franze (to byl ten potetovanej, esli si nevzpomínáte). Za těch 5 let se toho hodně změnilo, i když si netroufám říct, že jsem o moc dospělejší než tenkrát. Lidé jako já totiž mají tu (doplnění vhodného příslovce nechám na každém čtenáři) vlastnost, že do smrti budou pořád tak trochu puberťáci. Zásluhou studia fyziky na vysoké škole jsem si vytvořil vědečtější pohled na svět. A teď nemyslím to, že když se při vánici podívám z okna vidím místo kopy sněhu jak laminární proudění přechází vlivem viskozity vzduchu v turbulentní, ale to, že se změnil můj přístup k předkládaným informacím.

Jelikož mi studijní povinnosti berou opravdu dost času, neměl jsem prostor sledovat všechny debaty a veřejná vystoupení prezidentských kandidátů a kriticky hodnotit všechno, co tam řekli. Nebo podrobně rozebírat volební programy všech 9 pánů. Každopádně nějaké informace o zásadních tématech jsem měl a podle nich jsem si udělal na všechny kandidáty nějaký názor. Nakonec jsem se rozhodl dát svůj hlas prof. Drahošovi. Nehledě na to, že má dobrý hudební vkus a podle mě vypadá ze všech kandidátů nejvíc reprezentativně (možná až po Marku Hilšerovi).

Před druhým kolem se rozpoutala přímo (dez)informační zákopová válka, kdy odpůrci jednoho kandidáta bombardují sociální sítě nejrůznějšími polopravdami, výmysly nebo překroucenými fakty zatímco příznivci se odvolávají na dohledatelné zdroje a velkou většinu těchto bomb vrací na území protivníků aniž by jedna nebo druhá stanal vylezla z bezpečí internetového zákopu.

Abych se za svého prezidenta nestyděl, v první řadě nesmí lhát. No a protože mě nejvíc říkají čísla, vzal jsem si na pomoc v této válce server Demagog.cz. Uznávám, že ani na tomto serveru není hodnocení všech výroků všech politiků, ale je jich tam dost a dá se s nimi docela slušně statisticky pracovat. TAKŽE ze všech výroků, které pisatelé z tohoto webu dokázali ověřit jich bylo za nepravidivé označeno 23,3 % u pana Zemana a 3,8 % u pana Drahoše.

Oba pánové mají inženýrský titul a tak bych rád tento výsledek ilustroval na inžnýrském příkladu. Představte si dva stroje na čokoládovou zmrzlinu. První funguje už víc jak pět let a za tu dobu vyrobil 23,3 % zmrzliny jiné příchutě než čokoládové. Druhý máte sice jen pár měsíců, ale nečokoládové zmrzliny vám vyrobil jen 3,8 %. Opravdu dalších pět let necháte v provozu první stroj?

 

PS: Já se stydět nechci, proto i v druhém kole volím pana Drahoše

 

Zobrazeno 1404×

Komentáře

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Citát pro tento neurčitě dlouhý časový úsek

"Neexistuje jiná rozumná forma výchovy než být příkladem – nelze-li jinak, tedy odstrašujícím."

Albert Einstein


 

Své náměty, připomínky, výhružné vzkazy a negativní kritiku posílejte na adresu [email protected]


 

Autor blogu Grafická šablona signály.cz