Končící zpěvák / začínající učitel / pokročilý tanečník

Tak by se dal ve zkratce popsat můj život za poslední rok a několik měsíců. Ale protože mě po dlouhé době navštívila prozaická múza, trochu se o tom rozepíšu.

Končící zpěvák

V lednu minulého roku jsem odpověděl na inzerát jedné dechovky, ve kterém se sháněli po novém zpěvákovi. Plesová sezóna se zrovna rozjížděla a tak jsme se domluvili s tehdejším kapelníkem, že si můžu na zkoušku zazpívat na jednom menším vesnickém plese. Zkouška oproti mému očekávání dopadla velice dobře, takže jsme se s kapelou domluvili, že se domluvíme. A pak dlouho nic.

Jednoho květnového dne mi zavolal nový kapelník oné dechovky, že by potřebovali zpěváka na májovou zábavu a jestli mám v sobotu večer čas a můžu dojet. Čas jsem měl a tak jsem dojel. Roli sólového zpěváka jsem si náramně užíval, ale během půlnoční večeře vystoupily z temnoty podvědomí různé pochybnosti. Takže jsem po konci zábavy musel hlavní zpěvačce na upřímnou otázku upřímně odpověděl, že v tuto chvíli nedokážu říct, jestli jsem schopný zpívat s nimi naplno, ale že do našich červnových hodů to určitě budu vědět.

Dny plynuly a pochybnosti začaly mít čím dál jasnější podobu. Nicméně pořád jsem si myslel, že bych se mohl domluvit i s dechovkou, že bych to vzal jen jako „částečný úvazek“. Za několik týdnů zveřejnila kapela zprávu, že jejich dosavadní zpěvák podlehl rakovině. Všechny souvislosti mi zapadly do sebe a správně jsem odvodil, že zpěvák „na částečný úvazek“ je to poslední, co moje oblíbená dechovka potřebuje. Ale i ta jedna květnová akce stačila na to, abych pronikl mezi hudebníky, kteří mě občas pustí k mikrofonu, abych si s nimi zazpíval.

Začínající učitel

Mezi tím začal nový semestr a kromě mnoha povinností se objevila i možnost částečného úvazku na BiGy. Tak jsem poslal svůj velmi stručný životopis na nejvýše postavené gymnázium v Brně a čekal, jak to dopadne. Po několika neoficiálních zprávách od mého bývalého učitele a budoucího kolegy jsem byl v květnu pozván na oficiální pohovor, který, podobně jako zkouška s dechovkou, dopadl velice dobře. A tak jsem se stal učitelem fyziky na částečný úvazek.

Říká se, že učitel svoji první třídu zkazí a já sem do začátku dostal třídy dvě. Prváky. Během prvního pololetí jsem několikrát dostal chuť spolu s panem ředitelem ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy oběma třídám důrazně říct „Proč si myslíte, že na vás tak řvu? Vždyť já vás mám rád!“ a ačkoliv jsem to nikdy neudělal, stal jsem se postrachem prváků.

Nakonec jsem se srovnal s úrovní znalostí a dovedností svých studentů a moji studenti se (doufám) srovnali s naivitou a nedokonalostí začínajícího učitele. A i když vím, že fyzika není a nejspíš ani nebude jejich nejoblíbenějším předmětem, snažím se teď ve druhém pololetí o to víc udělat všechno proto, aby na ni alespoň nezanevřeli.

Pokročilý tanečník

Aby toho nebylo málo, tak jsem na sebe vzal i povinnosti prvního stárka v Boleradicích. A říkal jsem si, že když už budu tím prvním stárkem, tak bych se konečně mohl naučit zlína*. Myslím si, že tancovat umím docela dobře, ale dostat tři kroky do dvou dob mi trvalo celou plesovou a velkou část hodové sezóny. Krom toho jsem na před-hodovém zpívání u cimbálu pochytil i trochu z kyjovské skočné.

Za svůj největší taneční úspěch z této doby ovšem považuji něco úplně jiného. Ještě než jsem se pořádně zorientoval v roli učitele, dostal jsem nabídku zapojil se do BiGy Stardance. Na rozdíl od známé televizní soutěže se jedná pouze o vystoupení na školním plese, kde každý zúčastněný pár tančí pouze jeden tanec. V roli celebrit jsou učitelé a zaměstnanci gymnázia. Takovou nabídku k tanci jsem nemohl odmítnout a tak mi byla přidělena tanečnice a spolu jsme vybrali tanec tango. Když si choreografka celého programu zvrtla kotník, domluvil jsem si odbornou pomoc u známých, kteří se tanci věnují na sportovní úrovni a tak se naše tango rozrostlo o špetičku pasa doble a efektní závěrečnou pózu. Během minuty a půl dlouhého tance na školním plese jsem vstoupil do povědomí všech přítomných kolegů jako velmi pokročilý a zkušený tanečník. A nikdo mi nechce věřit, že jsem v půlce tance dostal okno a musela mě vést partnerka.

*“zlín“ je párový tanec rozšířený především v oblastech na jih od Brna. Tančí se na stejnou hudbu jako polka a díky charakteristickému základnímu kroku od levé nohy, rychlým otáčkám a širokou škálou figur umožňujících rozmanitou taneční improvizaci, se jedná o velmi efektní způsob, jak si vytvořit prostor na přeplněném tanečním parketu.